Můj rodinný život byl dost chaotický. Moje máma se rozvedla s tátou, když mi bylo šest měsíců. Uvedla, že důvodem, proč ho opustila, bylo to, že byl opilý, ale to jí nezabránilo v tom, aby mě s ním nechala, aby mohla jít do baru. Víkendy s tátou a nevlastní mámou byly jedny z mých nejhezčích vzpomínek z dětství (táboření v obýváku, hraní venku, sledování všech klasických sitcomových rodin a nekonečných karetních her). Každé ráno můj táta vstával přede mnou a dělal mi snídani bez ohledu na můj věk. Ano, měl problémy s pitím a zemřel v 53 letech na selhání jater, ale z mých původních rodičů jsem byl s ním nejbezpečnější. Moje máma potkala mého 2. nevlastního otce, když mi byl 1 nebo 2. Vzali se, když mi byly 3. Byl jsem nucen mu říkat tati a přiměl jsem se cítit konfliktně a jako bych svému skutečnému otci ubližoval. Můj 2. krok táta byl velmi hrubý k mé matce. Měl také velmi špatné problémy s pitím. Moje máma a nevlastní táta by se přede mnou rvali. Byl jsem svědkem mnoha fyzických týrání. Můj bratr se narodil, když mu bylo 7. Můj nevlastní otec a jeho rodina se k mému bratrovi chovali jinak. Moje máma by nakonec udělala totéž. Byl jsem odsunut na druhou kolej, pokud jsem netrávil čas s tátou a nevlastní mámou. Moje máma opustila tátu mého bratra, když mi bylo 10 nebo 11 let.
Během matčiných svobodných let jsem byl nucen starat se o svého bratra, zatímco ona chodila do barů a přiváděla domů náhodné muže, se kterými se vyspal. Byla jsem nucena vařit a uklízet pro sebe a svého bratra, a přitom se ke mně chovali jinak než k mému bratrovi. Jeden z mužů, se kterým moje máma chodila, ve mně vyvolal sexuálně nepříjemný pocit. Když jsem to sdělil své mámě, rozčílila se na mě, že jí překážím v životě. Řekl jsem jí, že mě nemiluje a bude jí jedno, jestli zemřu. Řekla mi, že jsem v bludu a poslala mě bydlet k tátovi. Ty měsíce s tátou byly nejlepší časy. Moje máma mě přiměla, abych se vrátil, když ji ten muž opustil a ona potřebovala další chůvu pro mého bratra, aby mohla pokračovat ve večírcích. Moje máma pak našla svého 3. manžela. Vzali se, když mi bylo 13. Měl také děti, takže to byla okamžitá rodina. Konečně jsem měl stabilní domov a postavu otce. Začali jsme také chodit do kostela. Během této doby jsem brzy ztratil kontakt se svým biologickým otcem. Nevím, kdo ten vztah zastavil, jestli moje máma nebo její třetí manžel. Během mých středoškolských let, kdy jsem s nimi žila, jsme jezdili na rodinné kempy, mohl jsem mít přátele, připojit se k týmu roztleskávaček a být v podstatě dítětem. 3. manžel mé mámy trénoval sportovní týmy mého bratra, vařil nám večeři a byl velmi zapojený. Okamžitě jsme byli součástí jeho rodiny. Samozřejmě to nebylo na růžích ustláno, ale ve srovnání s mým dětstvím byl stabilní. Vládl mé matce a ona nemohla jít ven pít a tančit, kdykoli chtěla. Jistě, chodili na rande, ale ne jako když jsem byl mladší. Moje máma a 3. manžel začali bojovat s mým posledním ročníkem střední školy a pak to šlo z kopce.
Otěhotněla jsem na konci prvního ročníku a to bylo pro mou matku velkým zklamáním. Rodiče mého přítele si mě vzali k sobě, abych nebyl bezdomovec, protože mě nepustili domů. Během posledního ročníku jsem se znovu spojil se svým tátou, ale kvůli ztracenému času jsme měli velmi nepříjemný napjatý vztah. Poté, co se mi narodilo první dítě a provdala se za mého manžela a otce mého dítěte, jsem si všimla, že vztah mezi mojí mámou a třetím manželem upadá. Prohlašovala věci, jako že není šťastná, nemůže si dělat, co chce atd. Neustále by s ním sváděla hádky. Během této doby byl dědečkem mého nejstaršího a byli si velmi blízcí. Hlídal mi ji, když jsem pracoval, předváděl ji ve své práci (hasič) Ona (moje nejstarší) má velmi pěkné vzpomínky na vyrůstání na stanici, tj. na večeři se všemi hasiči, na všechny jízdy atd. máma se rozhodla opustit svého třetího manžela poté, co se mi narodil syn a třetí dítě. On rozvod nechtěl, ale ona to prosadila, aby mohla být šťastná. Nemyslela na to, jaký dopad to bude mít na její dospělé děti nebo vnoučata. Zarmoutilo mě toto manželství a ztráta rodiny. Pamatuji si, jak jsem zmateně plakala svému manželovi a přemýšlela, co to bude znamenat pro mé děti. Doufal jsem, že dědu ještě uvidí, ale máma mě k němu otrávila. Jakákoli zmínka o jejím bývalém a jeho vztahu k vnoučatům by ji rozzlobila a ona by se na mě vrhla a byla zlá na děti. Chtěl jsem ji potěšit, tak jsem se přestal snažit udržovat s ním vztah, abych s ní udržel mír. Když od něj odcházela, vyhrožovala, že se zabije, a bála se, že bude bez domova, přestože dostávala 3 tisíc a alimenty. Nechal jsem ji nastěhovat na náš pozemek v přívěsu, což mě nejvíce mrzelo. Řekla, že bude pomáhat v domácnosti a hlídat děti. Právě jsem měla své třetí dítě a potřebovala jsem pomoc a doufala jsem, že to pomůže našemu vztahu. Nemohl jsem se více mýlit. Znovu jsem se stal domovníkem a vařil pro ni jídlo, byla by naštvaná, kdybych ji nepral.
Po roce, kdy byla single, začala znovu chodit. Rozčílila se, když jsme jí s manželem řekli, že nechceme, aby k nám domů chodili cizí muži nebo neznámí muži. Potom počkala, až odejdeme, a přinesla je do našeho domu. Můj snubní prsten (zanechaný v misce nad dřezem po umytí nádobí) zmizel poté, co se sem dostal jeden přítel. Cítili jsme se poškozeni. Kdykoli jsme s ní mluvili, abychom řekli, že to nefunguje, nebo abychom stanovili hranice, plakala a začala se bránit. Hrnec na pití a kouření se jí vymykal z rukou a řekli jsme jí, že nesmí řídit s vnoučaty v autě ani s nimi být sama. Doufali jsme, že ji to přivede na správnou cestu, ale rozzlobila by se. Potkala svého nyní přítele a jednala o tom, že s ním zůstane na částečný úvazek a že nechá svůj přívěs na našem pozemku, aby mohla přijít a odejít. Měli jsme toho dost. Můj manžel řekl, že váš přívěs musí být venku do konce března. Museli jsme vyměnit zámky na našich dveřích, aby neměla klíč a mohla přijít kdykoli a s kýmkoli. Museli jsme nainstalovat kamery. Když konečně odešla, byla velmi naštvaná a vinila nás jejímu novému příteli. Když byla pryč, napsal jsem jí a snažil se vztah napravit a obnovit. To, že si vybírala muže přede mnou, mě ranila a její neustálá potřeba nacházet štěstí na úkor svých dětí a vnoučat způsobila obrovskou trhlinu. Odmítla převzít jakoukoli odpovědnost jen za to, že měla posrané dětství a dělala to nejlepší, co mohla. Její verze, že dělala to nejlepší, co mohla, byla, že nechala svou dceru u známého násilníka, aby mohla mezi manželstvími oslavit jarní prázdniny. Nadále neprojevuje žádnou péči o bezpečnost mého dítěte, takže jsme zastavili veškerý kontakt. 3. manžel mé matky se znovu oženil s velmi milou dámou. Mluví s námi, když ho vidíme na veřejnosti, a můj nejstarší s ním mnohokrát mluvil. Absolvování 3. rozvodu mojí mámy bolelo hůř než ty ostatní. Ubližuji svým dětem, kvůli ztrátě této části rodiny. Ztrácím všechen ten bratranec čas. Truchlím za ztracené výlety do kempu, za ztracené jízdy hasičským autem. Moje děti ztratily oba prarodiče kvůli lehkomyslné ženě, která hledala „štěstí“.