Mám bohaté zkušenosti s rozvodem, podle mého názoru je to příliš mnoho na to, abych se ptala po jedné osobě. Moji rodiče se rozvedli, když mi byly tři roky, a pokračovali v následných sňatcích, rozvodech, různých dětech, mnoho tam a zpět mezi „dvěma domovy“ a spousta chaosu. V době, kdy mi bylo asi 22 let, jsem zažil tři rozvody: rozvod mých vlastních rodičů a dva následné rozvody mého otce. Jsem rozvedený jako dospělý a ve zbytku mé rodiny je docela dost rozvodů…
To je celý příběh, který vyprávím ve své zvláštní zprávě, „Manželství a rovnost: Jak přirozené manželství podporuje ideál rovnosti dětí“. Krátká verze je, že jsem neměl rodinu; Byl jsem jediný člen své rodiny. Rodinnou zkušenost, kterou jsem měl, nesdílel nikdo jiný. Do zprávy vkládám diagramy, aby bylo vidět, co tím myslím.
Tato zkušenost mě naučila potlačit své skutečné myšlenky a pocity ohledně původního rozvodu a nových sňatků. Ta chaotická situace mě naučila ignorovat své vlastní intuice, naučila mě, že nechat své intuice probublávat na povrch mé mysli je nebezpečné. Kdybych prozkoumal a odhalil své intuice o tom všem svým rodičům, ohrozilo by to můj již tak slabý vztah s nimi. Naučit se ignorovat své myšlenky, pocity a intuice o věcech, které mě trápily, mě učinilo extrémně zranitelným, jakmile jsem se stal dospělým. V 19 letech jsem se připojil k nějakému kultu, měl jsem tam dohodnuté manželství a účastnil jsem se a podporoval nějaké strašlivé zneužívání a vykořisťování druhých, abych mohl zapadnout a nebyl jsem považován za outsidera. Kult apeloval na mou hlubokou potřebu sounáležitosti, být plnohodnotným členem rodiny.
Antropologové mají koncept, který zde platí. Říká se tomu „liminalita“. Limin je latinsky práh dveří. Práh není jedna nebo druhá místnost. Je to místo mezi dvěma místnostmi nebo mezi vnějškem domu a vnitřkem. Liminalita je stav bytí mezi státy nebo stavy. Někdy se tomu říká „mezi a mezi“. Když je někdo v a liminální stavu, již nejsou tím, čím byli, a ještě nejsou tím, čím budou. Stará pravidla již neplatí a nová pravidla ještě neplatí.
Když se moji rodiče rozvedli, přestala jsem ve své rodině existovat jako plnohodnotná dcera, protože moje rodina zanikla. S žádným z nich jsem už nikdy nevstoupil do plnohodnotného stavu. Jejich rozvod a následné nové sňatky mě dotlačily do a liminální stavu, ze kterého jsem nikdy nevyšel. Připojit se ke kultu byl můj pokus opustit kult liminální stát, stát se zasvěceným jako plnohodnotný člen rodiny, i když to byla násilnická rodina…
Čtěte více na Národní katolický registr