Na biologii záleží

NA BIOLOGII ZÁLEŽÍ

Obhajoba práv dětí vůči jejich biologickým rodičům zaručuje dětem bezpečí, biologickou identitu, dokonalou genderovou rovnováhu v domácnosti a maximalizuje výsledky dítěte.

"Většina vědců se nyní shoduje na tom, že děti vychovávané dvěma biologickými rodiči ve stabilním manželství si v širokém spektru výsledků vedou lépe než děti v jiných formách rodiny.“-Woodrow Wilson School of Public and International Affairs na Princeton University a Brookings Institution

PŘÍSTUP K BIOLOGICKÝM RODIČŮM = PŘÍSTUP K BIOLOGICKÉ IDENTITĚ

Všichni lidé si kladou existenciální otázku: "Kdo jsem?" Zatímco děti v tradičních domovech mají přístup ke své identitě ve vztahu k příbuzenským svazkům (včetně svazků s širší rodinou), adoptovaní a dárci počatí lidé si musí formulovat svůj pocit sebe sama bez něj.

  • 72 % osvojených chce vědět, proč byli dáni k adopci
  • 65 % vyjádřilo přání setkat se s rodiči, kteří se narodili
  • 94 % vyjádřilo přání vědět, kterému rodiči se nejvíce podobají – Americký Kongresový průzkum o adopci
  • 64 % dospělých počatých jako dárce souhlasí s tím, že „můj dárce je poloviční než já“.
  • 78 % souhlasilo s tím, že početí dárce je významnou součástí jejich identity
  • 81 % se často zajímalo o to, jaké osobnostní rysy, dovednosti a/nebo fyzické podobnosti sdílejí se svým dárcem – průzkum We Are Donor Conceived Survey

EFEKT POPELKY

Ať už kvůli genetice nebo našim původním reprodukčním instinktům, nevlastní rodiče zacházejí se svými vlastními biologickými potomky přednostně. I když určitě existují hrdinští nevlastní rodiče, statisticky jsou nepříbuzní dospělí méně spojeni s dětmi a chrání je. Data odhalují že nevlastní matky poskytují nevlastním dětem méně zdravotní péče, méně kvalitní vzdělání a utrácejí méně dolarů za jídlo ve srovnání s biologickými matkami.

"Nová žena [mého otce] nechtěla děti obecně a nechtěla nás konkrétně. Po pravdě jsme v té době oba hodně pracovali, já hlavně proto, že jsem měl velmi špatné astma, a moje sestra proto, že se předváděla. Také se ukázalo, že nechtěla, abychom byli blízko našeho otce... Byli jsme vetřelci v jejich soukromém, velmi dospělém vztahu.“ – Christie

DĚTI V DOMÁCNOSTÍCH S DOSPĚLÝMI, KTERÉ NEJSOU V PŘÍBUZU, JSOU ZNEVÝHODNĚNY

Nevlastní děti trpí více nepříznivými rodinnými zkušenostmi (AFE), což je statisticky vystavuje vyššímu riziku chudoby, duševně nemocným pečovatelům, jsou svědky sousedského násilí, jsou vystaveni drogové a/nebo alkoholové závislosti a mají uvězněného rodiče. jako dospělí, nevlastní děti je pravděpodobnější, že budou trpět špatnými zdravotními výsledky, budou zneužívat nelegální drogy a mají vyšší riziko sebevraždy.

"Moje máma se znovu vdala pár let poté, co můj bio táta odešel. Muž, kterého si vzala, je dodnes, o čtyřicet let později, mým nevlastním otcem. Vzal čtyři děti, které nebyly jeho vlastní, a snažil se, jak nejlépe uměl, jak nás vychovat. Bohužel byl často verbálně urážlivý, zlomyslný a reakční…. Moje máma byla postavena do pozice, kdy nás téměř denně chránila před jeho verbálními nadávkami. Můj nevlastní otec a moje matka měli nakonec také tři děti a já jsem viděl, jak se můj nevlastní otec proměnil v milujícího, milujícího biologického otce. Byl to jiný, změněný muž... ke svým vlastním dětem."- Allison

ZNEUŽÍVÁNÍ A SMRT DĚTÍ

Výzkum ukazuje že otázkou není, zda nepříbuzní dospělí představují zvýšené riziko pro děti, ale jak velké riziko představují.

"…malé děti, které žijí v domácnostech s nepříbuzným dospělým, jsou vystaveny téměř 50násobnému riziku, že utrpí smrtelné zranění, ve srovnání s dětmi žijícími se dvěma biologickými rodiči. Většinu pachatelů tvořili mužští členové domácnosti zesnulého dítěte.“ – Pediatrie 2005

Pokud věříte, že děti by měly být „v bezpečí a milované“, pak věříte, že na biologii záleží.

Níže jsou podobná zjištění z amerického Centra pro kontrolu nemocí, studie s názvem „Struktura rodiny a zdraví dětí“ na základě National Health Interview Survey.

Výňatky z kapitoly 2 „Je před námi: Proč potřebujeme globální dětské hnutí“

Podívejte se na naši novou knihu!

Tato kniha spojuje výzkum zlatého standardu se stovkami příběhů od dětí, z nichž mnohé nebyly nikdy předtím vyprávěny.

sdílet Tato